Z obce Zbečník se vydejte lesem na místo zvané Maternice, která je nejznámější svojí studánkou. Za zázračnou ji považovali lidé nejenom v době moru, léčivé účinky ji přisuzují i v dnešní době. Mnozí sem z vděčnosti na stromy zavěsili svaté obrázky, místní umělci vdechli tomuto místu podmaňující atmosféru, další sem přenesli pověsti či si připomínají historické události, které se v nejbližším okolí odehrály.
 
Nad studánkou jsou oblé kameny zvané kamenné chleby. K nim se váže pověst z roku 1590, kdy do statku ve Zbečníku přišel žebrák poprosit o něco k jídlu. Selka ho odbyla, že nic nemá. Žebrák poprosil aspoň o skrojek chleba, který se pekl v peci. Selka se lakomstvím a hněvem až zajíkala. Pak kus pecnu odkrojila a skrojek žebrákovi hodila pod nohy se slovy: "Kéž by ten krajíček kamenem byl, bych tě mohla jím udeřit." Žebrák ten pohozený skrojek nechal na dlaždicích ležet a sám zmizel jako by se po něm slehla zem. Když chtěla selka chleby z pece vytáhnout, ani s nimi nepohnula, změnily se v kámen. I ten skrojek na zemi zkameněl. S hospodářem pak žebráka hledali, ale byl to asi nejspíše sám Pán Bůh, který tenkrát po světě chodil. Mohl to být taky Krakonoš, ten tudy chodil za princeznou Kačenkou a dokázal splnit nejedno přání.
 
Vedle studánky stojí kříž s deskou popisující tragickou událost z 8. září roku 1787. V noci  vypukl ve Zbečníku požár a vedle sebe stojící chalupy Jana Berana a Josefa Kaválka lehly popelem. Uhořeli všichni i se sedmi dětmi.
Studánce se přezdívá také Skalákova v souvislosti s Jiráskovým románem Skaláci. Když se vydáme po modré značce hlouběji do lesa, v Maternici přejdeme na zelenou směrem na Turov, uvidíme strmý žleb, v kterém prý stála maternická chaloupka Skaláků, v níž se ukrývali před zlobou a mstou náchodského knížete Piccolominiho.

Královéhradecký kraj je nejenom malebný, ale pln různých tajemných míst se zajímavými až mystickými příběhy. #tipnavylet #kralovehradeckykraj
A. Maclová