/zkráceno/
Zatímco policisté a soudci se musí zaobírat nerelevantními zápisy, které v takto velkém objemu nikdo evidovat ani nesmí, na důstojný život psychicky nemocných lidí ve státě není dost peněz.
„Mezi lidmi, kteří žijí na ulici, jsou lidé s psychiatrickým onemocněním docela výraznou podmnožinou,“ upozorňuje Aneta Maclová, někdejší ředitelka Oblastní charity v Hradci Králové, dnes náměstkyně primátora pro sociální oblast a zdravotnictví.
Za to, že se takto propadají až na úplné dno, může prý i stigma. „Kdyby pán onemocněl rakovinou, asi s ním budou všichni soucítit, jakmile je ale člověk nemocný duševně, jediná reakce okolí je, aby byl ideálně,v blázinci‘ bez možnosti návratu. Na nemocného člověka takové stigma může působit i tak, že si odmítá nemoc připustit a řešit ji,“ podotýká Leona Hovorková z neziskovky Péče o duševní zdraví.
Aneta Maclová zase popisuje, jak před lety přijali do Domova pro matky s dětmi, kde nacházejí v utajeném bydlení azyl hlavně oběti domácího násilí, psychicky nemocnou ženu. „Jinou možnost, jak jí pomoct, jsme tehdy neměli. Už si nepamatuji její diagnózu, ale čas od času měla stavy, kdy o sobě nevěděla a ostříhala jiným ženám rukávy na prádle, které sušily na sušácích ve vestibulu. Jindy tloukla v noci hlavou do zdi, děti se jí bály,“ popisuje Maclová. Podobných případů, kdy lidé, kteří se psychicky zhroutili, skončili mezi bezdomovci, zná spoustu. Tito lidé však nepotřebují jen střechu nad hlavou, klid a zázemí, ale hlavně odbornou péči.
I proto začali v Hradci Králové pracovat na koncepci „specifických forem bydlení“. „Vyčlenili jsme několik bytů pro neziskové organizace. A jednou z nich je právě i Péče o duševní zdraví. Právě tyto byty jsou pro duševně nemocné, kteří tím pádem nemusí pobývat v azylových domech nebo v noclehárnách. Docházejí k nim odborní terénní pracovníci,“ popisuje Maclová. A je jasné, že na provoz takových bytů jsou potřeba peníze. A ty právě v rozpočtech zatím chybí.
Terénní pracovníci však mohou docházet i do soukromých bytů, ovšem tuto pomoc nelze nikomu nařídit. „Velkou roli v tom, zda se nemocný naučí se svou diagnózou žít, hrají ale krom odborníků i blízcí, příbuzní, rodina. Když je na to člověk sám, má to hodně těžké. Každopádně reforma psychiatrické péče v Česku je nutná. A závisí na vůli politiků,“ míní Maclová.
Pátek Lidových novin | 4.4.2014 | Rubrika: Téma | Strana: 14 | Autor: Magdalena Sodomková | Téma: Magistrát města Hradec Králové